Ostravská univerzita Zeměpisné názvy v pohraničí po roce 1945 na příkladu okresu Jeseník

Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku navštivte rejvízskou Noskárnu jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku Kniha se zabývá zeměpisnými jmény místními pomístními uličními názvy v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti a to na materiálu z okresu Jeseník Slezsko Olomoucký kraj Pro tuto oblast – stejně jako pro jiné okresy v někdejších Sudetech – platí že velká část názvů byla německého původu Tato skutečnost představovala po roce 1945 v době volající po celkové degermanizaci republiky palčivou a zásadní otázku s celospolečenským významem Názvy tehdy byly v různé míře odněmčovány a počešťovány Právě na tento přejmenovávací proces – jak z hlediska formálního tak motivačního pohledem odborné ale i laické veřejnosti – se text soustředí především Rovněž podává přehled aktuálních trendů v současných pojmenovacích procesech a názvotvorbě Autorka se snaží odpovědět na otázky zda místní obyvatelé nově a v podstatě uměle vytvořené názvy přijali či nikoliv jakými způsoby vytvářeli pojmenování vlastní tzv živá nebo zda se mohla mezi obyvateli uchovat některá původní a po válce úředně odstraněná německá jména Zeměpisné názvy jsou představovány nejen jako jazykové jednotky ale také jako historická svědectví předmět diskuzí doklad regionální identity součást paměti krajiny či nástroj marketingu